V sobotu 21. března se divadelní sál Experimentálního prostoru NoD díky projektu Pan 2B a slečna Růžová promění v plátno, které se nedotknuté otevírá před umělcem. Výtvarně bohaté divadelní představení inspirované pohádkovým příběhem Miloslava Jágra „Pan Tužka a slečna Pastelka (o psu Gumovi nemluvě)“ si klade za úkol přiblížit myšlenkové procesy výtvarníka a jeho tvůrčí dilema nejenom dospělým, ale také mladým divákům.
Inscenace má dvě paralelní dějové linie. Jedna se věnuje příběhu architekta, který hledá kvalitní nápad. Nápad, který má smysl a reaguje na situaci i dobu, ve které se ocitá. Jeho procesy myšlení jsou personifikovány ve dvou dalších příbězích – Pana 2B jako rozumu, tekoucího v linkách, a slečny Růžové jako fantazie, rozprostírající se v barvě. Růžová a 2B pak rozehrávají umělcovi myšlenky dál. Jeho města tvoří prostřednictvím svojí existence na plátně. Rozum a fantazie před zraky diváků vytvářejí obrazy, které dávají smysl až pohromadě. Celý příběh je ozvláštněný originálním pohybovým zpracováním a fascinujícím light designem.
„Linka chce spoutat barvu a tak Pan 2B opravuje chaotický svět slečny Růžové. Barva se snaží zaplnit prázdný obrazec a slečna Růžová čaruje, boří pravidelné zídky, ploty, vybarvuje fantazií svět pana 2B. Skrze jejich vztah poznáváme celou situaci,“ vysvětluje autorka představení Marie Fröhlichová.
„Zásadní je pro mě moment, kdy se divák může dostat do hlavy umělce a spolu s ním přemýšlí nad možnostmi svého vyjádření. Umělec, který experimentuje sám se sebou, prostřednictvím dvou pohledů, aby došel k jednomu řešení, které povyšuje jeho vztah k zadanému tématu,“ dodává spoluautor představení a představitel pana 2B, herec brněnského Hadivadla, Jan Lepšík.
Jak se nakonec výtvarník se svým úkolem vypořádá? Změní své nazírání na tvorbu? Je idea umění a umění samotné jedno a totéž? Přijďte to zjistit 21. března v 19:00 do NoDu.
„Pan 2B a slečna Růžová je jímavý příběh, fyzické divadlo, které oproti většině produkcí tohoto typu nese výjimečnou citovost a pohádkovost. Rozvíří představivost, zároveň podněcuje k propojení citového a racionálního náhledu na svět, a prožití každého z nich v jeho krásných momentech.“ (Alexej Byček, recenze, Taneční aktuality)
