Baletní přípravka ND a Taneční studio Andrea (step) spojily letos svoje síly a představily světu společné divadelní vystoupení. Propojení něžného, lehoučkého až křehkého baletu s divokým, energickým a výbušným stepem je dokonalá kombinace, která není často k vidění.
Pedagožky ND Jana Jodasová, Monika Kysilová, Pavla Zusková a choreografové ND Klára Slaná Jelínková, Zuzana Šimáková, Oleksandr Kysil a choreografové TS Andrea Tomáš Slavíček a Monika Jeník Bačkovská připravili divákům během dvou hodin průřez tvorbou 2.- 6. ročníku baletní přípravky ND doplněnou stepařskými čísly.
Představení je zakončeno výkony sólistů ND Jiřího Kodyma, Aliny Nanu, Alexandre Katsapova a Mathiase Deneuxe.
„Taneční fantazie“ je představení, které je vhodné pro každého milovníka umění bez rozdílu věku, přináší celistvý obrázek o tanečním umění od nejmenších dětí až po baletní mistry.
Vystoupení dětí nás uvádí do pohádkového světa plného dětské radosti a fantazií, děti působí na jevišti jako malí elfové v ráji, krásné kostýmy odpovídají čistému dětskému světu, nikoliv světu předčasně dospělých dětí ve vyzývavých pózách.
TS Andrea, taneční studio, které představilo své Mistry světa ve stepu z let 2011, 2012 a 2013, si plně zaslouží uznání. Nohy tanečníků kmitají v rychlém tempu, z tance prýští radost, vystoupení je vysoce efektní, titul Mistři světa nebyl získán náhodou, o tom není sebemenších pochyb.
Zeptali jsme se choreografky Kláry Slané Jelínkové
Taneční magazín:
Myslíte, že kombinace baletu a stepu byla vhodná volba?
„Myslím si, že tato volba byla „super“. Baletu pomohl moderní styl, proč by měla být na jevišti stále jen klasika“?
Taneční magazín:
Jsou žáci dobře připraveni na své budoucí povolání?
„To je těžké, každý ročník je jiný, navíc každá skupinka dětí má jiný potenciál. A tomu se choreograf také musí přizpůsobit. Někdy je má vize na začátku tvorby úplně jiná, než je konečný výsledek. Nejde totiž o choreografii samotnou, ale o to, jak se tanečníci prezentují na jevišti. Někdy děti dokážou těžké věci a lehké jim nejdou. Tentokrát nebylo moc času na přípravu vystoupení, možná bylo v představení příliš mnoho lidovek. Překvapilo mě ale, jak dívky ze studia TS Andrea perfektně vnímaly hudbu. Ty byly ohromné.“
Zeptali jsme se majitelky TS Andrea paní Andrei Myslivečkové
Taneční magazín:
Znamená spojení baletu a stepu vzájemnou podporu obou protichůdných typů tanců, nebo si vzájemně konkurují? Může vysoce efektní step zastínit balet?
„Ne, step určitě nezastíní balet. Kéž by takového propojení tanečních stylů bylo více.
Klasický balet je základ všech tanců. Základní taneční pohyb by měl vycházet z tohoto klasického tance. Balet, to je celý pohybový slovník.“
Jak vnímáte fakt, že Vaše vystoupení bylo právě v ND? To nebývá běžné..
„Nesmírně si vážím této možnosti vystoupit na prknech ND, toto představení pozvedlo prestiž naší školy.“
Zeptali jsme se paní Nataši Morkovinové, bývalé členky baletu ND, která v roce 1987 emigrovala do Itálie.
Taneční magazín:
Paní Natašo, jak hodnotíte spojení baletu a stepu v představení „Taneční fantazie“?
Na představení byl vidět velký kus pečlivě odvedené práce. Všichni
víme, že sjednotit takové množství dětí různých věkových skupin, obzvláště
po dlouhých prázdninách, není vůbec lehký úkol. Všechna čest všem, kteří
tento nelehký úkol zvládli…..
Představení působí prvoplánově velmi příjemným, roztomilým
dojmem, zejména stepařská čísla se vysoce podepsala na výsledném
efektu. Nicméně oku odborníka jistě neuniklo, že v první půli večera(což skýtalo cca 8 čísel) byla základním prvkem „pata-špička-krok sun krok“ oděná do různobarevných sukýnek. Připadá mi to, vezmu-li v úvahu baletní školu při Národním divadle, která by měla připravovat adepty na Pražskou konzervatoř, poněkud málo. To vše se pak potvrdilo v druhé půli večera, kdy bylo vidět při práci „na špičkách „, že technická průprava není dostatečná a řekla bych, že je dokonce i ve své podstatě ohrožující zdraví žákyň. Podle mého názoru, bylo předvedeno zbytečně moc čísel, mohla jich být půlka s více vytříbeným choreografickým jazykem a technickou průpravou. Pokud by toto bylo představení jakékoliv jiné taneční školy, byly by ovace na místě, v případě baletní školy s dlouholetou tradicí opřenou o Národní divadlo bych čekala poněkud serióznější přístup k průpravě jako takové.
