Počátky striptýzu – náhoda, záměr nebo lest?

Historicky první striptýz se odehrál v Paříži 13. března 1894

 

 

 

 

Koncem 19. století byla Paříž plná erotického napětí a jiskření. Varieté a šantány ve čtvrti Montmartre žily pestrým nočním životem. V roce 1881 je otevřen legendární kabaret Le Chat Noire, o osm let později následují slavné podniky Moulin Rouge a Folies Bergère.

Na pódiích to hraje  erotikou, tančí se kankán, Paříž je báječné místo pro studenty, bohémy, anarchisty, tanečnice a nevěstky.

Paul Derval, který představil Paříži varieté (uváděl představení založená na efektních kostýmech, dekoracích, tanci a zpěvu. V roce 1926 přivedl do Folies Bergère z New Yorku tanečnici Josephine Bakerovou, která slavila velký úspěch. Světoznámý je především její tanec v sukni z banánů.

Paul Derval vedl divadlo až do své smrti v roce 1966.), napsal ve svých pamětech:

„V roce 1893 se konal výroční bál studentů a umělců, navštěvovaný modelkami malířů. Opojeny alkoholem, modelky začaly soutěžit, která má nejhezčí nohy, ramena, stehna a nakonec i ňadra. Za velkého povyku se vítězství začala dožadovat modelka Manon LaValle, která zůstala bez jediného kousku oblečení.“

Nakonec zakročila policie. Výsledek? Několik tanečnic bylo zatčeno a dostalo pokuty. Jenže  rozzlobení studenti odpověděli bitkami s policií. Po dvou dnech policie vpadla do Latinské čtvrti v touze zastavit toto řádění. Ovšem touhu Pařížanů po erotice nezastavily ani pokuty ani policejní razie.

Za historicky první striptýz se považuje vystoupení neznámé umělkyně, k němuž došlo 13. března 1894 v malém sále s názvem Le Divan Fayouau v pařížské ulici Rue des Martyrs.

Přesto si takové záležitosti   žádaly od zábavního světa notnou dávku obezřetnosti a kreativity. Podívaná musela být vymyšlena tak, aby cenzura nezasáhla. A diváci byli uspokojeni.

A tak byly vymyšleny scénky, které vyřešily tento zapeklitý problém. Le Divan Fayouau předvedl scénu  „Yvette jde do postele“.

Z dnešního pohledu nebylo na scénce pranic eroticky výrazného. Umělkyně sice svléká sukni, ale ne zcela nahá  uléhá do postele. (Tehdy nebylo myslitelné, aby se umělkyně odhalovaly docela). Světla zhasínají, scénka končí.

Lest se povedla. Svou roli tu sehrála erotická představivost samotného publika. Představivost je vždy o kousek před realitou.

Po tomto fenomenálním úspěchu zařadilo podobné scénky do svého programu snad každé varieté v Paříži. V žádném z následujících vystoupení (Liane u doktora, Služka se koupe) se umělkyně nesvlékly donaha, ale divák si zbytek vášnivě dotvořil svou fantazií.

Mnohá sofistikovanější striptýzová show, nebo tanec u tyče se tohoto starého pařížského pravidla drží stále: čím více si pohrávají s divákovou představivostí, tím větší porci erotična nabídnou.

Taneční magazín

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..