Argentinské tango je hudební a taneční styl, který pochází z konce 19. století ze dvou velkých přístavů oblasti Río de la Plata – Buenos Aires (Argentina) a Montevideo (Uruguay).
Tango pravděpodobně vzniklo smísením lidové hudby řady evropských zemí (Itálie, Rusko, Německo, Španělsko, Polsko – přistěhovalci) a hudby místních kreolů, černochů a indiánů. Vyznačuje se vášní ale i nostalgií a melancholií.
V dnešní době je tango rozšířeno takřka po celém světě. Má různé formy, např. koncerty tangových kapel, taneční či divadelní představení nebo vystoupení profesionálních i amatérských tanečních párů, taneční lekce a kurzy pro veřejnost, ale zejména milongy.
Obyčejné tango (bez přívlastku) relativně často tancované a vyučované, má s argentinským tangem společného velmi málo. Vzniklo na počátku 20. století ve Velké Británii, kdy bylo původní argentinské tango převedeno mezi standardní tance. Zůstala hudba (2/4 rytmus s volným důrazem) a celková nálada tance. Rozdíl je patrný hned na držení – argentinské tango má typické „kulaté“ latinskoamerické držení, bez předepsaných pravidel.
Oproti tomu britské tango má těsnější držení s typickou polohou partnerčiny levé ruky s palcem pod partnerovým ramenem. Tato evropská verze také patří mezi závodní standardní tance s cca 30 BPM.
Taneční magazín